Štědrovečerní večeře a vánoční svátky

---

Štědrý den se k nám přiblížil poněkud rychleji než v České Republice. Zatímco většina českého národa se ubírala k spánku, my už jsme snídali stědrovku (domácí vánočku). Jsme prostě stále o krok napřed, s tím nic neuděláme :) . Jak jsem psala v dřívějším článku, Štědrý den se u nás nesl v duchu příprav na mezinárodní večeři. Bylo to taky poprvé, co jsme s Honzou oba trávili Vánoce bez své rodiny na druhé straně světa, a také jsme zcela poprvé hostili v "naši domácnosti" hosty. Je zábavné, že jsme s nápadem sdílené štědrovečerní večeře přišli oba, nezávisle na sobě. Říkali jsme si, že nechceme trávit večeři sami dva a hlavně jsme nechtěli, aby Saki a Oscar byli na Vánoce sami. Saki i Oscar naši nabídku přijali s nadšením, a my se začali těšit na naše první hosty. Na řadu přišly přípravy, plánování menu, či rozdělování práce. Honza se ukázal jako skvělý pomocník a moc mi ve všem pomohl. Válel mi pláty na medovník, míchal těsto na vánočku, pravidelně ochutnával, jestli se nám nekazí cukroví, pomohl mi s úklidem a bramborovým salátem. Zvládal moje občasné výlevy smutku, že jsem tak vzdálená od rodiny a ve všem mě moc podporoval. Děkuji miláčku! (snad Tě to potěší, až to zde budeš číst)

Před příchodem návštěvy jsme společně nachystali slavnostní tabuli, dodělala jsem salát, uvařila polévku a začala smažit rybu a řízky. Následně jsme se oba hodili do gala a návštěva mohla přijít. Přidal se k nám i náš spolubydlící kiwák Steve, vegetarián a vegan každým coulem, který neodolal a dopřál si většinu z našeho českého menu. Na přivítanou jsme podávali novozélandské víno. Po zahájení jsme si připili pravou moravskou trnkovou slivovicí od Honzového tatínka. Byli jsme překvapení, jak všem slivovice chutnala, Steve dokonce nazval pana Procházku jako zázračného muže, který tvoří ta lahodný nápoj. Jako předkrm jsme měli domácí vánočku s novozélandským medem nebo marmeládou z třešní. Následovala houbová polévka z žampionů, bramborový salát s lososem (popř. jsme přichystali pro návštěvu ještě kuřecí řízky). Jako dezert jsme podávali tradiční český medovník, ke kterému Steve přidal vanilkovou zmrzlinu. Závěrem nechybělo ani vánoční cukroví. Všichni byli nad míru spokojení, u svátečního stolu jsme vydrželi od půl 6 večer až do 11 večer, kdy jsme se odebrali na koledy a půlnoční mši do kostela St Mary of the Angeles.

Před půlnoční mši bylo možné si zazpívat a poslechnout od 23.30 vánoční koledy, některé zpíval sbor nebo hráli muzikanti na dechové nástroje, některé mohli zpívat všichni přítomní v kostele. Neskutečně nás překvapilo množství lidí, kteří zamířili na koledy a půlnoční mši . Možná je jedním z důvodu fakt, že zdejší křesťanský kostel je jediný katolický kostel v centru města. Půlnoční mše byla největším zážitkem pro naši návštěvu. Saki veskrze nic takového nikdy nezažila, posléze mi prozradila, že byla párkrát během mše hodně dojatá tou okolní atmosférou. Oscar byl taky moc nadšený, a rád by prý navštívil nějakou nedělní mši. Myslím, že jsme tím tento krásný večer posunuli na ještě vyšší úrovni. Po návratu z kostela jsme si kolem půl druhé ráno rozbalili dárečky. Dostali jsme krásné vánoční ponožky od Oscara :).

Boží hod byl takový netradiční. Honza musel do práce, a tak jsem po snídani vyprovodila naši návštěvu a zamířila zpět do postele. Nechyběl ani Skype s rodinou, které jsem zachytila chvíli po večeři a rozbalování dárků. Já se vrhla na menší odpočinek po hektickém Štědrém dnu, pustila jsem si Grinche a čekala v teplé posteli na Honzu. Ačkoliv máme právě léto, venku byl spíše upršený podzim, a tak jsem vůbec neměla chuť někam chodit v dešti. Už pár dní na nás čekaly dárečky po stromečkem, tak jsme se konečně vrhli na společnou fotku a vánoční nadílku. Pod stromečkem jsme objevili plno krásných dárků. Já mám novou nádhernou kuchařku od australské pekařky Donny Hay, švýcarský nůž (o tom jsem hodně dlouho básnila), snad více jak kilo kešu oříšku a nádherné ponožky s velrybami a kiwim. Teď mám poněkud dilema, které z nich mám nosit dřív. Jelikož nechci urazit ani velryby ani kiwi, asi je budu muset nosit najednou. Mezi obrázky najdete i novozélandský betlém, který nalezla moje sestra Karolínka v Assisi v Itálii. Večer jsme strávili u filmu Sám doma a žívali si vánoční pohody.

Na Štěpána jsme plánovali výlet na Red Rocks u Island Bay, bohužel od rána byla celá Aro Valley zavalena mlhou a mrholením. Když jsme si řekli, že nachystáme svačinu, dáme tomu chvíli a vyrazíme, začalo pršet. A tak jsme zalezli pod peřinu a čekali, než vyleze slunce. Odpoledne se počasí umoudřilo a vykouklo sluníčko. Vyrazili jsme s foťákem najít nějaké pěkné ptáčky. První jsme viděli ptáčka s jménem Tui zpěvný, jedná se o typického novozélandského pěvce, který hašteřivě dovádí s druhými ptáky stejného druhu a nádherně zpívá. Pokud se probudíte brzy ráno, můžete slyšet zpívající údolí. Zní to doslova jako pěvecký koncert. Zde si můžete poslechnout jeho zpěv: https://www.youtube.com/watch?v=61bB9D3gpxg. Dále jsme se prošli starým hřbitovem u univerzity, kde jsme narazili na nádherné hortenzie a pěknou vyhlídku na město. U zdejší vyhlídky stál obrovský vánoční strom pohutukawa, na kterém dováděli Tui. V blízkosti velkého stromu byli i pohutukawy menšího vzrůstu, kde jsme narazili na papouška Nestor Kaka. Bylo to poprvé, co jsem viděla papouška této velikosti ve volné přírodě. Nakonec jsme zde objevili dva papoušky Kaka, které neustále otravoval malý Tui. Byla to náramná podívaná!

Zamířili jsme do Botanické zahrady, kde jsme chtěli vidět další nenavštívená místa. Objevili jsme zde zahrady různých kontinentů: Austrálie, jižní Ameriky, Afriky i Asie. Narazili jme na údolíčko plné nádherně barevných hortenzií. Bylo to jako barevné nebe na zemi. Modrá, růžová, fialová, bílá, tyrkysová... Nádhera!

Dále jsme narazili na krásné sukulenty, aloe a kaktusy. Třeba takové aloe, které bylo spíše už jako strom (dvakrát tak větší než já). To není to chcíplé aloe, které má doma v květináči moje maminka! Nebo právě kvetoucí pichlavý kaktus! A co teprve ty krásné druhy aloe, které jsou jak gigantický netřesk! Ty bych jednou chtěla mít ve skalce, jako místní lidé u dřevěných domečků :).

Zdejší botanická zahrada je opravdu krásná! Vstupné je zadarmo a můžete se zde toulat celé hodiny. Nechybí zde ani výukový domeček pro školy, s terasovitými zahrádkami, které jsou plné pro nás známých plodin: kukuřice, rajčata, saláty, pepino, různé druhy bylinek nebo koření. Radost pohledět!

Vám všem přejeme krásné a pohodové vánoční svátky a mnoho zdraví, štěstí a lásky v novém roce. Prosím, nenechte se strhnout davem, že jsou vánoční svátky pouze tři dny v roce, a pak vše končí. Naopak, užívejte Vánoční oktáv! Oslavujte s rodinou až do Třech králů a nejlépe až do Hromnic. Krásné svátky!