Welcome to the Middle Earth

---

Je pátek 19. 10. 2018 a my v 23:55 místního času (tzn. + 11 hod. k ČR) přistáváme na téměř neviditelné letiště. Zdá se vám to podivné? Nám taky! Později ve dne zjišťujeme, že zdejší letiště hlavního města Nového Zélandu - Wellingtonu se nachází přesně mezi dvěma zálivy, a to jsou Evans Bay a Lyall Bay. Právě proto jsme při přistávání měli pocit, že klesáme s vysunutým podvozkem přímo do oceánu, poněvadž světla letiště se objevili až na poslední chvíli.

Po přistání nás uvítalo stylové letiště, kde po chodbách zpívali ptáci. Nás čekala pasová

a imigrační kontrola, kde jsme předkládali pas a naše víza. S razítkem v pase nás místní úřednice uvítala na Novém Zélandu. Následně jsme si vyzvedli všechny zavazadla a vystáli si dlouhou řadu na bezpečností kontrolu a Biosecurity check, což je přísná kontrola zavazadel. V příletové kartě tak musíte deklarovat, zdali máte v zavazadlech jídlo (maso, ryby, vajíčka, mléko, ovoce a zeleninu apod.), semena, ořechy a jiné pochutiny, jejichž dovoz na NZ je zakázán (kvůli kontaminaci zdejší přírody). Kontrola se týká i vybavení na hiking, takže je nutné mít dokonale vyčištěné pohorky nebo sportovní boty, spacák a jiné sportovní věci. Pokud tedy dovážíte nějakou takovou věc, musíte ji deklarovat a čeká vás pak prohlídka. Popravdě, já se trochu zděsila, když jsem viděla, jak některým lidem před námi snímají vzorky z pohorek, bot či jiného vybavení. Sláva mým šikovným mužům (Honzovi a tátovi), kteří naše pohorky vydřeli tak, že na nich nebylo ani smítko. Úřednici boty zkontrolovali, dali do sáčku, který přelepili páskou Biosecurity a poslali nás k celkovému rentgen. Zde se ukáže, jestli jste správně deklarovali. Proto je lepší vše přiznat a nebo raději jídlo vůbec nevozit, tak jsem to udělali my, abychom předešli zbytečným tahanicím s úřady. Jelikož nepovolená nebo utajená věc, vás následně může stát pokutu 400 $.

Kontrola je za námi, právě je asi 1.30 ráno místního času (tzn. že doma mají krátce o obědě) a my se uchylujeme do odletové haly, abychom si našli místo, kde si můžeme chvíli odpočinout a popřípadě se trochu i vyspat. Místní letiště by mělo být mezi 1.30 - 3.30 a.m. zavřené, proto jsme měli obavy, aby nás security nevyhodila. To se však nestalo a my si tak udělali menší kancelář a místo na spaní malý kousek od místní kavárny. Místní letiště je moderní a opravdu elegantně řešené. Klasicky je zde použito hodně dřeva, což mají zdejší zélanďané v oblibě. Dominantou odletové haly jsou dva orli z Pána prstenu a Hobita. Jeden z nich nese na zádech Gandalfa. Jakmile pohlédnete na letící orly, vybaví se vám věta: "Welcome to the Middle Earth!".

Na zdejším letišti jsme strávili zhruba polovinu dne. Náš příjezd byl totiž velmi pozdě na to, abychom se mohli dostat do centra a ubytovat se. Proto jsme zůstali na letišti, trochu se vyspali u místní kavárny a hned jak kavárna otevřela, dostala jsem od Honzy jeden skvělý novozélandský Flat White. Musím přiznat, že australský a novozélandský Flat White je hodně návykový. Jedná se o něco podobného jako Caffe Latte, avšak v případě Flat Whitu je použito dvojité Espresso a je zde menší množství mléčné pěny. Tato kombinace však vytváří opravdu chutnou harmonii souhry kávy a mléčné pěny, že každé srdce milovníka kávy zaplesá. Teda alespoň to moje skáče dva metry vysoko.

Z letiště jsme zdárně odjeli až po obědě, abychom se po 14 hod. mohli ubytovat v hostelu. Nasedli jsme na místní linku z Airport do centra. Zaplatili jsme každý 12 $ a vystoupili kousek od Willis St., kde se nachází náš hostel Trek Global.

Tímto skončila naše čtyřdenní cesta na Nový Zéland. Když to shrneme, vyjeli jsme ve středu v 5.45 z domova do Hranic na Moravě, odtud jsme jeli vlakem do Prahy, dále autobusem na letiště. V 14.00 jsme vyletěli směr Peking, kde jsme doletěli na druhý den (tzn. čtvrtek 18. 10.). Z Pekingu jsme vyletěli v 14.45 a do Sydney doletěli kolem 9.30 ráno (tzn. v pátek 19. 10.), zde jsme strávili krásné čtyři hodiny v centru Sydney. Ze Sydney jsme vyletěli 18.45 a na Nový Zéland (Wellington capital) jsme doletěli v 23.55. Do města jsme se dostali kolem 14.00. Ačkoliv jsme +11 hod., musím říct, že to na nás nezanechalo skoro žádné známky, spíme a jsme fit.

Tak zase příště...