Památky a místa ve Wellingtonu 3. díl

Týna H.
28. 11. 2018
Minut čtení: 5

Dolehly k nám hlasy z naší domoviny, tázající se, co s námi je a kdy bude nový příspěvek na blogu. Moji milí, nebojte, další dávka příhod, zážitků, míst a památek právě míří k vašim očím. Nutno podotknout, že náš život na Novém Zélandu se pomalu zabíhá a už nás jen tak něco nepřekvapí. Přesně před týdnem jsme oslavili náš první měsíc ve Wellingtonu a musím říct, že to utíká jako voda. Po měsíci už je také možné provést retrospektivní rekapitulaci a zhodnotit dosavadní úspěchy a poučit se z neúspěchu. Shrnula bych to do pár slov: ŽIJEME a máme se dobře :). Myslím, že delší popis by vydal na jeden celý článek, tak třeba příště. Raději se pojďme vrhnout do objevování tajů hlavního města...

The Brooklyn Wind Turbine

Po dvou týdnech na NZ si Honza našel práci v hotelu a já na zhruba dva týdny "osiřela", jelikož má škola začínala až v půlce listopadu. Měla jsem tak převážnou část dne volno, a tak jsem hned první den vyrazila na menší výlet. Původní plán jít si zaběhat se zvrhl v procházku k Brooklyn Wind Turbine. Tato větrná elektrárna je vidět z naší ulice a zdá se být velmi blízko, opak je však pravdou. Na druhou stranu zde vede cesta nádhernou zelení, zhruba 5 minut od našeho domu začíná v Aro Valey - Down Hill Track, který vede skrze George Denton Park and Polhill Reserve. Cesta vede stezkou skrze typický novozélandský les, což znamená plno obrovských kapradin velikostí palmy, samá zeleň, plno listnatých stromů a řada krásně zpívajících ptáků. Zdejší stezka je vhodná jak pro pěší chůzi, tak pro terénní kola. Ovšem sjezd na kole musí být hodně krkolomný, jelikož stezka je extrémně klikatá a občas nepředvídatelná. Po pár stovkách metrů na stezce se ocitnete uprostřed "pralesa" a mimo městskou civilizaci, takový malý ráj kousek od města. Když vystoupáte po stezce dostanete se až do části města zvané Brooklyn. Odtud vede Saw Hill Track k vyhlídce na celý Wellingtonu (Louis' Bench) a jeho přilehlé části. Pokud budete pokračovat po stezce dojdete až k větrné turbíně, kde sice extrémně fouká, ale je zde neskutečně nádherný výhled na zelené kopce v dáli, tyrkysově zbarvený oceán a nádherně blankytné nebe. Z toho místa lze pokračovat směrem k Red Rocks, kde můžete spatřit tuleně a dostat se trochu mimo civilizaci. Výhled od Brooklyn Wind Turbine patří k mým nejoblíbenějším a až bude opět tak nádherné počasí a Honza bude mít volno, tak si musím tento výlet zopakovat.

The Central Library a blízké okolí

Další den jsem se vydala na průzkum zdejší městské knihovny, abych si vyřídila kartičku a mohla si půjčit nějakou anglickou knížku. The Central Library je jedna z řady knihoven, které jsou rozesety po celém Wellingtonu, nachází se v blízkosti menšího parku (odpočinkové zóny) kousek od přístavu. Je obklopena budovami jako je Town Hall, City Gallery of Art a Wellington City Council. Samotná knihovna má několik pater, najdete zde knížky pro nejmenší, knihy rozmanitých žánrů, známých i neznámých autorů, knihy v maorštině, učebnice a CD nejrozmanitějších jazyků, DVD, časopisy atd. Součástí knihovny je i menší bistro a kavárna. Vnější část budovy má nádherné pilíře s sloupy s typickou zélandskou kapradinou, nechybí ani fontány a vodotrysky. V knihovně trápí nejvíce času místní studenti, takže najít zde místo k sezení, je skoro nemožné.

Běhání ve Wellingtonu

V těchto dvou týdnech bez školy jsem využila mou šanci a šla si párkrát za týden zaběhat. Povím vám, běhat zde je opravdu oříšek. Jelikož nepreferuji běhání po městě s neustálým stáním na semaforu, využila jsem zdejší hřiště, a nebo jsem se vydala k oceánu. Každý si řekne, takové běhání kolem oceánu, to musí být skvělé. Představa je asi taková, běžíš, větřík ti mírně čechrá vlasy, koukáš se na vlny, všechno pouštíš z hlavy, slunce pálí... a pak přijde malý zádrhel wellingtonský vítr. Někdy tak silný, že už ani nejde běžet, vychyluje tě z cesty a jeho nárazy tě buď nakopnou nebo totálně zastaví. Zdejší lidé už v tom očividně umí chodit, když mě bez obav předbíhání, zatím co já bojuji s větrem. To jen aby to nevypadalo tak moc idylicky. Na druhou stranu stačí doběhnout za krásného dne do Evanse Bay Parade a můžete se kochat vzlétajícími letadly, což je popravdě má velmi oblíbená činnost.

Nedělní Wellington

V neděli jsme se vydali na obvyklou mši do St Mary of Angles, následně na misku kávy do Pandoro na Willis Street. Poté jsme se vydali do přístavu, který je za krásného počasí plný lidí a umělců. Tentokrát jsme zastihli mladíka, který si jako jeden z mnohých vydělává na živobytí skrze svou show. Nechybí jednokolka, pochodně, žonglování a především velká dávka exhibicionismu. Vždy je to velmi pěkná podívaná. Následně jsme navštívili klasický nedělní trh s ovocem a zeleninou, ten se koná každou neděli v Harbour nebo v Te Aro na Wilson Parking. Za krásného počasí tráví místní čas u oceánu, koupou se, hrají volejbal nebo dovádějí na pláži. My jsme se vydali kolem pobřeží, nachytat trochu vitamínu D, obhlédnout fontánu a dívat se na přistávající letadla. A taky si okouknout naše rybářské místo.

Noční Wellington

Během dalšího týdne jsme se vydali za krásou nočního Wellingtonu. Vzali jsme si láhev dobrého vína a vychutnávali si atmosféru stmívání. Wellington se tak proměňuje do města plného světel a samozřejmě nechybí ani vánoční stromečky a svítící fontána. Pro takového "světýlkomila" jako jsem já, je to pěkná podívaná.

Harbour and Te Papa Museum

Často trávíme čas procházkou po přístavu, kocháme se oceán nebo sledujeme místní ptactvo. Popravdě nejlepší místo na čtení je u oceánu, to mi věřte. Opět jsme taky navštívili Te Papa Museum, tentokrát to byla expozice Blood Earth Fire, která odkazuje na extrémní odlesnění území NZ za posledních tisíc let. Najdete zde maorské kameny, druhy zeleniny, ovoce a zvířat. Poukazuje na původní a ztracené druhy živočichů na obou ostrovech a ukazuje vzrůstající péči místních o udržení zdejší přírody.

Polish Christmas Market

Během víkendu jsem si byla v sobotu poprvé vyzkoušet mou víkendovou práci v hostelu, a poté jsem vyrazila na polský vánoční trh v Newtownu. Newtown je už sama o sobě velmi odlišná část města, více multikulturní a možná trochu zanedbaná. Polská komunita zde pořádá každoročně trh s homemade výrobky, pochutinami, vánočními dekoracemi apod.

Rybaření

Další pondělí měl Honza volno, a tak jsme se po škole vydali na náš první rybolov. Chytili jsme pár sardinek, které jsme hned pouštěli zpátky, poněvadž jsme čekali na větší kousek. Ten však nepřišel. Pro příště bereme i sardinky, abychom nešli s prázdnou domů. Naskytl se nám krásný pohled na zapadající slunce nad Welly a viděli jsme nádhernou duhu nad oceánem. Duha a přistávající letadlo, to je dvojitá podívaná.

A Very Welly

Poslední listopadový víkend se na Lambton Quay konal vánoční festival A Very Welly. Nechyběly průvody a vánoční vystoupení v převlecích a maskách, příjezd Santa Clause, atrakce pro děti (dovádění v umělém sněhu, sněhové iglů, velké bublifuky, malování na tváře nebo kluziště), nechyběl ani vánoční stromeček, stánky s občerstvením, sbor zpívající koledy nebo mladík či hudební skupina zpívající koledy v otevřeném "karavanu". Je to vážně zajímavé, když vidíte děti v tričku dovádět ve sněhu nebo fontáně, na listnatých stromech visí baňky a sněhové vločky, a vám vůbec nedochází, že budou Vánoce. Nejstylovější výzdobu stromečku lze najít v Gift shopu, baňky s zélandskou kapradinou nebo s malým kiwim, nezbytná ozdoba pro zdejší domácnosti.