Cesta do Aucklandu

---

Dlouho očekávaná cesta z města! Přesně tak by se dal nazvat náš první delší výjezd mimo Wellington. Teda spíše hodně daleko od tohoto krásného hlavního města, které je po většinu času mnohými backpackery opomíjeno. Mně ve čtvrtek 14. března skončila škola, rozloučila jsem se se svými spolužáky a obdržela certifikát od školy. V pátek 15. března jsem ještě musela navštívit nemocnici, abych prošla celkovou lékařskou prohlídkou i s rentgenem, což potřebovali doložit k mému vízu na imigračním. Bylo to také poprvé, co jsme si půjčili auto a Honza poprvé řídil na opačné straně s automatem. A jak probíhala cesta? O tom bude můj dnešní článek :) .

Z Wellingtonu do Hastings

Po drobných peripetiích jsme kolem třetí hodiny odpolední opustili centrum Wellingtonu a zamířili směr Porirua a Paraparaumu Beach. Náš původní plán byl navštívit Paraparaumu, bohužel díky provozu na silnici jsme si nemohli dovolit delší prodlevy, a tak jsme se kochali pouze z auta, když jsme poprvé vjeli do úseku, kde cesta vedla kolem oceánu. Následně jsme zamířili k Palmerston North a vjeli tak do vnitrozemí, které je tvořeno vyvrásněnými kopečky, na kterých se pasou krávy, kozy nebo ovečky. Převážnou část cesty jsme strávili na místních "dálnicích", které jsou sice tak označovány, ale popravdě jde o běžné jednoproudové silnice. Projížděli jsme doslova krajinou zélandského venkova, což dokazovaly farmy podél cest a mnoho dobytku. Byli jsme jako u vytržení, když jsme tento obraz krajiny spatřili poprvé, a myslím, že se nás ten úžas drží i nadále. V dnešní den jsme mířili do Hastings, který se nachází na východním pobřeží Severního ostrova, kde jsme měli domluvené ubytování na jednu noc a prohlídku auta.

Taupo a Huka Falls

Na druhý den jsme se z Hastings vydali směr Taupo, což je největší jezero na Novém Zélandu. Cesta trvala necelé dvě hodiny a my si tak mohli dát polední svačinu na břehu jezera. Kochali jsme se blankytně modrou plochou a odháněli kačeny a racky, kteří měli zálusk na náš chleba s tuňákem. Odpoledne jsme se vydali na Huka Falls. Kolem zmíněných Huka Falls existuje mnoho treků, my si vybrali ten hlavní, který vedl k vodopádům. Na začátku cesty jsme prošli kolem termálních pramenů, kde se děti i dospělí čachtali v horké vodě. Dále jsme šli kolem řeky, která se z počátku jen líně linula svým korytem. Postupně však začala nabírat rychlost a v kamenném korytu doslova explodovala do neskutečné rychlosti. Z mostu bylo možné sledovat vrchní tok s rychlou tyrkysově zbarvenou vodou. Další výhled byl v proláklině koryta podél tekoucí vody a nakonec pád vody z 8 metrů s neuvěřitelným průtokem 220.000 litrů za sekundu, tvořící nádherný zelený a tyrkysový bazén na konci. Průtok a celková podoba Huka Falls je doslova dechberoucí!

Musím říct, že to je opravdu nádherné místo a budeme na něj ještě dlouho vzpomínat.

Po návštěvě Taupa a Huka Falls jsme se vydali do Aucklandu, kde máme domluvené ubytování u kamarádů Honzy, než vyřídím své víza a v závislosti na tom koupíme naše auto. A jelikož jsme nakonec v Aucklandu strávili více než týden, tak vám o tom budu určitě vyprávět v dalším příspěvku...

Mějte se krásně! My zdravíme ze země Pána Prstenů :) ...