Advent a Vánoce na Novém Zélandu

---

Přiblížila se nejočekávanější část roku, která je plná světel, barevných dekorací, vánočních trhů se svařákem a punčem, ale také adventních písní a vánočních koled. Období, kdy jsou děti nejvíce hodné a jejich oči se třpytí v očekávání blížícího se Štědrého dne. Advent často zavání nejen úklidem domácnosti, ale i vlastního svědomí. Čas ztišení a přípravy na příchod vánočního tajemství. Neznám skoro nikoho, kdo by tohle období neměl rád. Já sama patřím k vánočním nadšencům. Před první adventní nedělí jsem měla doma vyzdobený byt od oken, dveří, poliček až po adventní věnce a světýlka. Na začátku prosince jsme začínali péct cukroví, které lahodně vonělo po celé domácnosti. Letos jsme však změnili plány, zatočili jsme se zimou a vzdálili se od svých domovů. Od našich rodin nás dělí zhruba 18 tisíc kilometrů. A jak vypadají Vánoce u Protinožců? Přesně o tom bude dnešní článek.

První adventní neděle se pomalu blížila a já začala přemýšlet, z čeho letos vyrobím adventní věnec. Zdejší příroda neposkytuje tolik jehličnatých stromů, jednou možností jsou obrovské borovice, které jsou ale ze země nedosažitelné. Když jsem šla v sobotu z práce, napadl mě zcela jiný typ ozdob. Kapradina, břečťan a vánoční strom (Pōhutukawa). Z toho materiálu jsem během pěti minut měla adventní věnec a výzdobu krbu. Před adventem jsme se totiž přestěhovali do většího pokoje, kde máme i "falešný" krb. Na krb brzy přibyly vánoční ponožky, které mi ještě před odjezdem ušila maminka. Na Mikuláše jsme v nich měli mikulášskou nadílku. Nejkrásnější byl hrneček s ptáčkem kiwi. Započala jsem taky sezónu pečených mrkvánků, které mi doslova mizely z plechu a velice chutnaly i mým spolužákům.

S první adventní neděli se k nám přiblížilo léto, nedělní trhy začínají nabízet nepřeberné množství ovoce a zeleniny. Tyto trhy patří mezi velmi oblíbené, jelikož mnohé plodiny jsou až o třetinu levnější než v supermarketu. Při druhé adventní neděli jsem musela vyměnit vánoční výzdobu na adventním věnci za břečťan. Kapradiny nemají tak velkou výdrž! Připravila jsem první těsta na vánoční cukroví - perníčky, linecké a vanilkové rohlíčky. Na trhu se objevily lahodné jahody a borůvky, což je skvělé obohacení mé ranní kaše.

Pečení vánočního cukroví se stalo letos poněkud adrenalinovým zážitkem. Nejprve musím uvést na pravou míru, že naše kuchyň není tak zcela vybavená na pečení. Jako správné děvče z Valašska jsem si s mezerami v naši kuchyni poradila. Místo válečku používám láhev od sirupu nebo termosku od Honzy. Sehnala jsem pouze vykrajovátko na perníčky, na linecké jsem použila skleničky na víno a dírky udělala vrškem od balzámu na rty. Improvizace! Letos nejedeme na dizajn, tvořím z toho, co mám. Tento postup přípravy vůbec neubírá na chuti, jelikož linecká kolečka pomalu začínají mizet ze skříně. Mám obavu, že máme doma skřítka, prý se jmenuje Honzík :).

Druhou adventní neděli jsme se vydali trochu do přírody, a já ta konečně mohla vzít Honzu na mé oblíbené místo. Vyrazili jsme k Brooklyn Wind Turbine, užívali jsme si nádherného počasí a kochali se krásným výhledem na město a oceán.

Zdejší výhledy na Wellington prostě stojí za to!

Během týdne rozložil Honza puzzle, které nám zanechali naši spolubydlící ze Slovenska. Prý 1000 dílků, to nám nějakou dobu vydrží. Ano, tato doba trvala asi 3 dny. A můžu za to tak trochu já, jelikož jsem neodolala a v každé volné chvíli skládala. Stačily dva večery a jedno krátké odpoledne.

Během třetího týdne Adventu jsme oslavili naše 11 měsíční výročí. Dostala jsem od Honzy krásnou brož s kiwim a kávu. Uvařila jsem večeři a dali jsme si skvělé víno z Marlborough, světově prosluly Sauvignon Blanc. Musím říct, že to bylo jedno z nejlepších vín, co jsem kdy pila. V sobotu jsme vyrazili na večerní procházku k oceánu. Nebe se obarvilo do růžova, zastihli jsme odjíždějící trajekt a pokochali se vánoční výzdobou stromů v Oriental Bay. Ty se každou chvíli zbarvují do modro-červeného nebo zeleno-červeného odstínu. Díky tomu, že Nový Zéland patří k britským koloniím, můžete zahlédnout vánoční stromečky již od začátku prosince. Ten náš ale ještě musí počkat :).

Čtvrtou adventní neděli jsme započali naše přípravy na Štědrý den, kdy máme naplánovanou menší mezinárodní večeři. Nechtěli jsme být o Vánocích sami, a tak jsme pozvali mé přátelé ze školy - Saki z Japonska a Oscara z Kolumbie. Nakonec se k nám přidá i nás kiwi spolubydlící Steve. A tak po práci vyrážíme na trh, nakoupit kopu zeleniny a ovoce. Následuje menší úklid a návštěva večerní mše. Po mši se vrháme na hlavní přípravy. Společně chystáme bramborový salát, Honza mi míchá těsto na vánočku, a já pak peču a plním medovník. Večer před Štědrým dnem je nádherný západ slunce. Kochám se tímto úkazem u pečení vánočky. Nebe hraje teplými tóny růžové, červené, oranžové a doprovází tak modrou klasiku. Jak magické a dechberoucí v předvečer svátků.

Na Štědrý den jsme si naplánovali dlouhý spánek. Pro nás oba je to po dvou měsících první den, kdy ani jeden z nás nemusí vstávat. Moc nám ty dlouhá společná rána nevycházejí. Přes týden chodím do školy, o víkendu do práce. Honza má pro změnu volno rozeseto během týdne i o víkendu, tak žádné ranní lenošení nehrozí. Ačkoliv jsem na druhé straně světa, nemohla jsem opomenout svou tradici, a to je pečení vánočky na snídani. Tento zvyk jsem ve své rodině založila pár let zpátky, a míním v tom pěkně pokračovat. Letos byla nejlepší honba za kvasnicemi na vánočku. Čerstvé kvasnice tu nejsou běžně k dostání. V regálu najdete pouze suché kvasnice, s kterými nemám dobré zkušenosti. Nakonec jsem sehnala čerstvé kvasnice ve velkém supermarketu New World v oddělení pečiva, kde vám obsluha naváží kvasnic, kolik je vám libo. To bylo radosti! Vánočku jsem nakonec upekla podle Flo z webu Kuchařka pro dceru, akorát jsem polovinu běžné bílé mouky nahradila celozrnou, aby byla chuť více oříšková. Vánočka se povedla, oříšková chuť s obřími hrozinkami a sekanými mandlemi. Proto jsem se rozhodla zařadit vánočku jako součást předkrmu na štědrovečerní večeři.

Odpoledne jsme vyrazili na rybu. Jelikož se nám nepodařilo chytit nějaký velký kousek, využili jsme nabídku obchodu a koupili si lososa. Před přípravou večeře jsem si uvařila kafe a zjistila jsem, že mi do schránky přistál nečekaný email. Byl to email od mé kolegyně z práce, která přebrala mé čtvrťáčky. Děti v hodině počítačů vytvořily v programu malování krásné přáníčka, která Verča dala do jednoho přání a připojila přání k Vánocům. Musím říct, že jsem byla moc dojatá, že si na mě děti vzpomněly. Prý se teď učí o otáčení Země kolem osy a kolem slunce, tak si vždycky na globusu ukazují, kde jsem, a že to mám všechno naopak. No nejsou zlatí?

Pokud jste zvědaví, jak dopadla naše mezinárodní večeře, tak se těšte na další článek! Krásné a pohodové Vánoce!